26. 12. 2014
Při sváteční návštěvě u rodičů na Libuši jsem testnul tamní pumptrack, který vyrostl před rokem na příslovečném pětníku vedle staré bikrosky. Teoreticky jsem měl houpáním se v rytmu terénu zrychlovat či alespoň rychlost udržovat, ale dál se pravý opak :-) Prostě jsem si za těch 20 minut slušně máknul a zjistil, že to není žádná prdel. Mou těžce vypocenou kinetickou energii asi požíralo to celopéro :-)
1. - 2. 11. 2014
Poslední letošní bajkový víkend na chatě se nesl v duchu dlouhých stínů, zviřátek (stádo laní s mladým jelenem se snažily trumfnout exotické lamy - hajný je má asi místo hlídacích psů) a pestrobarevných podzimních kulis. Oba dny nás provázelo naše malé srdíčko, kterému už přestává 25 km stačit. Na jaře mu zvýšíme tréninkové dávky :-)
28. 10. 2014
Vznik republiky jsme s Bárou oslavili premiérovým pojezdem po nově otevřené cyklostezce ze Zbraslavi do Vraného (konečně má člověk alternativu k frekventované a úzké silnici) a hlavně po části naučné stezky vedoucí po hraně srázu Zvolské homole. Tenhle trail s parádními vyhlídkami ale příště musíme jet v opačném směru - dole kopcom bude o dost zábavnější :-)
4. 10. 2014
Třetí účast Báby s dědkem (a moje výroční pátá) na novostrašeském MTBO dvojic GoGo Race. Po loňské premiéře byla opět vypsaná i kategorie běžců a kolegyně Kája statečně zvedla vhozenou rukavici. Snad ji letošní bloudění od další účasti neodradí :-) Ale zpět k našemu výkonu. Pro psychiku důležité rychlé nalezení první kontroly klaplo OK, pokračování také vycházelo k naší spokojenosti. Bohužel na plánované předposlední kontrole (č. 7 - strom u potoka) jsme se zasekli kvůli jejímu nepřesnému zakreslení (sorry Lubuno :-)) tak, že jsme už nestíhali sebrat šestku a ještě jsme přešvihli časový limit, čili bod dolů. Ale na kdyby a coby se samozřejmě nehraje, tak snad za rok zastavíme klesající tendenci svých výsledků :-) Každopádně jsme pěkně protočili nohy při prozkumu okolí Strága, zaflákali kola a smekáme před kucíma pořadatelskejma, kteří letošní ročník posunuli díky vlastnímu cateringovému zázemí o level výš. A strašecké mámy jako každý rok delikatesně napekli. Tak za rok na shledanou, závode můj jediný a milovaný!
8. - 17. 8. 2014
Další dovča na chatě, tentokrát ve jménu sportu a svatých. Dva hajlajty za vše: cyklovýlet na zříceninu hradu Řebřík (moc z něj nezbylo, ale kostel sv. Petra a Pavla v podhradí byl náhodou otevřený, tak jsem si v něm zakázal :-)) a náš oblíbený dvojboj, oproti tomu červnovému v opačném pořadí, od Podkrašovského mlýna přes zříceninu hradu Krašov a dolanský kostelík sv. Petra a Pavla (opět - holt těch světců nebylo ve vrcholném středověku asi tolik :-)) lodí do Čilé a odtud kolmo zpět pro auto. A na konec to nejlepší: svatá Barbora :-)
2. 8. 2014
Filip hecnul Báru, a samozřejmě to nedalo žádnou práci :-), aby se přihlásila na Skryjský triatlon (cca 100 m plavání, 10 km na kole a 1 km běh), když už máme chatu ve vedlejší vesnici. A tak Bára plavala, šlapala a běžela a ve své věkové kategorii vyhrála :-) Příští rok se taky nechám hecnout a taky budu mít pěknou cílovou skupinovku. Vydařený den pak zakončila párty za účasti přástevníka medvědího. Sláva vítězům, čest poraženým!
16. - 20. 7. 2014
Naložili jsme Pastíkovu káru a po dvou letech vyrazili do Saalbachu omrknout, jak rozvíjejí bajkový turismus. Vik zařídil ubytko s bella vistou, počasí jsme chytli epesní na všech pět dnů, zranění žádné, prostě balada. Vlastně dvě historky k popukání proběhly - Pastík za jedno odpoledne třikrát prorazil a zlá vrána nám z balkónu šlohla řízek a zanesla ho k sousedům na střechu :-)
Lajny jsme letos zhoblovaly všechny. Milku jsme po první jízdě odsoudili do propadliště dějin, ale Kohlmaisbahn jsme využívali na poslední jízdu, abychom se domů nemuseli štrachat do kopce. X-line seznala drobné dodělávky, Adidaska a Blueline zůstaly cca stejné. Náš oblíbený Hacklberg trail doplnili ve střední části "Northshore" lávkami kopírujícími lesnickou cestu, která dřív bývala dost nudným úsekem tohoto perfektního endura. Teď ještě kdyby nakopali traily v jeho poslední části, kde člověk ztrácí metry zbytečně po cestě a silnici, a bude to zupa. Ale i tak jsme si ho užili. Jen výšlap na jeho start může líný pražský kůže odradit :-) A nakonec to nejllepší - pod Zwölferkogelbahnem vyrostla nová Z-line, která nás letos bavila nejvíc. Možná tím, že byla nová a ještě nevybržděná, možná svou náročností pro nás tak akorát, ale určitě svými božími wallridy, které navíc na fotkách vypadají hooodně drsně :-)
Píkčaz hír a snad zase za rok Grüß Gott!
18. - 22. 6. 2014
Proběhla pravidelná návštěva Singltreku v Jizerkách s babama, dětma a sabákama a jako vždy bylo zpočátku nádherně a postupně se to kazilo. Hightlighty: Pastík a Filip se poprali, přletěli Etioopové Peťa s Varem, spáchali jsme premiérovou kalbu v garáži (jen to nějak neustála vrata :-)), další dvě noci nám raději nechali otevřenou verandu, taky poprvé. To bohužel nic nemění na tom, že obsluha a její zájem o kšeft se rok od roku zhoršuje. Tak uvidíme, kde skončíme příště.
Ad traily: inteligentně jsem doma zapomněl GPS tracker, což mne mrzelo o to víc, že Poláci se činili a dokopali Zajecznik (sekce 7-10) a Czerniawskou Kopu zpříjemnili sekcemi 8 a 9. Nevím, co se stalo, ale česká mapka se tváří, jako by žádné Polsko téměř neexistovalo, zatímco u našich severních sousedů je tomu naopak. Je smutné, že se Polačiska trhli a Čehůni se hádají o peníze, ale z pohledu bajkera to téměř nepoznáte (na české straně by to ovšem chtělo zase začít stavět a víc udržovat a ne počítat ušlý zisk).
Doufám, že se na Singltreku příští rok opět v hojném počtu sejdeme, ať už budeme bydlet kdekoliv. Bajkovat snad bude kde :-)
13. - 15. 6. 2014
Prošťouchli jsme roklinku, která mne dlouho lákala :-) Protéká jí potok Lubná a kdyby se tam trochu máklo lopatou a pilou, byl by to pěkný enduro trailík. A navštívili jsme i vyhlášenou vyhlídku v Chlumu. Ten bunkr je síla, co?
30. 5. - 8. 6. 2014
První dovolená na chatě! Stihli jsme kromě jiného výlet přes Svatého Vojtěcha do vyhlášené restaurace Selský dvůr v Biskoupkách (dlabanec tam opravdu umí, doporučujeme) nebo polovinu Dolomitenmanna alias dvojboj k Rozvědčíkovi spočívající v kombinaci kolo + loď, samozřejmě za nezbytné logistické podpory autem.
O víkendu nás pak navštívili Ilona s Filipem a v sobotu jsme společně s Ilčy ségrou Haníkem a jejím Tomášem (všimněte si, jak každý z nich volil jinou taktiku při překonávání Javornice :-)) vyrazili na Krakovec a pak po proudu zdolali všechny brody na této romantické říčce. Bára už byla z jara vytrénovaná, ale se vztyčenou hlavou jsme to dali nakonec všichni. Ovšem Filip se v přejíždění vody doslova vyžíval, tak jsem to tam s ním v jednom hlubším úseku poslal "na hulváta" a skončili jsme jak? No přeci úplně durch :-) Ale v tom parném dni to vůbec nevadilo, naopak. V neděli nám pak Filip zapózoval na polňačce a pak ve skryjském jezírku a bylo po dovolené. Ještě si musíme letos ten týden zopáknout.
8. 5. 2014
Dnes měla Maia první narozeniny a my jsme jí nadělili výlet po ondřejovském okruhu, samozřejmě s tlačbou na nádraží v Senohrabech a pak po žlutém singlu k Mnichovce. Tenhle nový kousek mne bude bavit asi hodně dlouho. No a na hvězdárně jsme si nechali od Báry cvaknout slušivou vrchlovou momentku. Tak alles Gute, ty naše malé srdíčko :-)
23. - 27. 4. 2014
Prodloužený víkend na chatě se nesl v duchu objevování nových míst. Všední den nám umožnil projet přes Skryjská jezírka a v této turisticky frekventované lokalitě nepotkat ani nohu. Modrá od Skryjského mostu do Hřebečníků je boží, jen po vjezdu do lesa nás čekala kvůli popadaným stromům cyklokrosová vložka :-) A příště ji zkusíme z kopce. Červená pak překračuje Javornici nespočtem brodů, což člověk ocení v parném létě, ovšem nám cestou k ní bohužel sprchlo a ochladilo se, nicméně i tak to byl zážitek. Další den nám ale počasí ukázalo svou vlídnou tvář a po zakufrování hned za humny v lese za Podmokly (na věrnost zanesení lesních cest do mapových podkladů bohužel není nikdy spoleh - realita jich nabídne vždy minimálně dvakrát tolik, než uvádí Wanderkarte, a nebo tam naopak vůbec nejsou :-)) jsme si vychutnali piknikovou válečku v údolí Zbirožského potoka. Modrá do Přísednice je kvůli rozmáhajícímu se lomu přeznačená, což tři roky stará mapa nereflektovala, ale aspoň jsme díky tomu objevili zajímavou štolu v Matčině hoře. Sjezd z Radosti byl radost sama a absolvovat jej v opačném gardu by se nám opravdu nechtělo. A závěrečný výšlap po silnici zpět do Čilé nám připomněl, že zmije v tomto kraji ještě Homo sapiens naštěstí nevyhubil. Tato chudinka však demonstrovala příslovečnou výjimku potvrzující pravidlo :-) RIP, snejku...
2. 4. 2014
Je super moct jezdit do práce na kole! Ráno se člověk příjemně provětrá a přijíždí na pracoviště optimisticky naladěn .-) Kvůli trase s minimem asfaltu si rád přivstanu a dropík do rokle v Borovičkách mi vždy nakopne hladinu adrenalinu :-)
14. 3. 2014
Předpověď hlásila 20 stupňů a jasno, tak jsme si s Vikem a Jendou vzali v pátek volno a jeli se provětrat k Sázavě. Poprvé jsme zkusili ze Senohrab žlutou značku a nemůžu se dočkat, až si ji dám zase - je to hotový singlík! Slibný začátek předpověděl zážitky našlapaný idylický den (ano, velmi pravděpodobně byly naše pocity umocněny nadržeností po zimě :-)) Baštírna byla sice ještě zavřená, ale ve Čtyřkolech jsme potkali pasoucí se nutrie, ve Staré hospodě v Nespekách (zde se oddělil Jenda - jel si zameditovat do lesa :-)) zchladili žáhu Kozlíkem, kterého jsme si nechali natočit i do petky, zastavili se u kostela v Ledcích, vydrápali krutokopec na Holý vrch a rozprskli se na louce nad Dolními Požáry. Pak se ozval Jenda, odnavigovali jsme ho na naší červenou, vychutnali si sjezdík do Prosečnice a v Kameňáku akorát chytli Posázavský pacifik domů. Bylo to krásné, tak zase někdy, kucí!
9. 3. 2014
Zase s holkama na kole :-) Přivítali jsme letošní brzké jaro krátkým švihem přes Cukrák a prvním posezením na zahrádce proslulé výletní restaurace Tornádo na úpatí Kazína. Wonderful!
2. 2. 2014
První cyklovýlet s Májoslavem :-) Vzali jsme sabáku z Baní po červené přes vyhlídku na Vrané do Jíloviště a pak zpátky zadem kolem Cukráku po modré do Lipenců a domů. Bratru 16 kilometrů a večer prý nechtěla Maia chodit, ale patří jí velká pochvala za to, že se nás pěkně držela, nezdrhala za zvěří a hlavně že to zvládla fyzicky (přeci jen jí je teprve 9 měsíců).
Archiv 2016
Archiv 2015
Archiv 2014
Archiv 2013
Archiv 2012
Archiv 2011
Archiv 2010
Archiv 2009
Archiv 2008
Archiv 2007